Infekce dýchacích cest

Infekce dýchacích cest patří k nejčastějším a nejběžnějším lidským onemocněním.

Dýchací soustava člověka představuje soustavu orgánů, která zajišťuje výměnu plynů mezi krví a vnějším prostředím. K dýchací soustavě patří dýchací cesty (nosní dutina, nosohltan, hrtan, průdušnice a průdušky) a plíce.

Dýchací cesty se dělí na horní a dolní.  Horní cesty dýchací se skládají z dutiny nosní (cavitas nasi), vedlejších nosních dutin a hltanu (laryngu). Úlohou horních cest dýchacích je především předehřátí, zvlhčení a zbavení nečistot vdechovaného vzduchu od mikroskopických částic (prach, bakterie aj.)

Dolní cesty dýchací začínají hrtanem (larynx) vyztuženým chrupavkami. Největší z nich je chrupavka štítná.  Je vidět na krku jako „ohryzek“;  zřetelnější je u mužů. Ve střední části hrtanu se nachází hlasivková štěrbina obklopená hlasivkovými vazy, jež se významně podílí na tvorbě hlasu. Přes prstencovou chrupavku se napojuje trachea (průdušnice), která se dále větví na hlavní průdušky (bronchy), které se zanořují do pravé a levé plíce.

Průdušky patří k dolním dýchacím cestám a jsou spolu účastny na dýchacím procesu. Dvě hlavní průdušky (bronchy) vychází z průdušnice a vnikají do plic, kde se rozvětvují v tzv. bronchiální strom, tj. ve stále menší průdušinky (bronchioly). Na konečné průdušinky navazují plicní sklípky, ve kterých dochází k výměně plynů (kyslík, oxid uhličitý) při dýchání. Vnitřní výstelka průdušek (epitel) je řasinkovitá. Řasinky svým pohybem napomáhají dýchacím cestám zbavovat se prachu a mikroorganismů. Pokud dojde k zánětu, sliznice zduří, hromadí se hlen, který pokrývá epitel a brání řasinkám v jejich užitečné práci. Dýchací cesty se proti vzniklému stavu brání dráždivým kašlem, aby se zbavily nahromaděného hlenu.

Plíce (pulmo, též neumo) je párový orgán, který umožňuje výměnu plynů mezi krví a vzduchem. Plíce člověka se skládají z miliónů tenkostěnných váčků, plicních sklípků, alveol, které jsou opředeny krevními kapilárami. Do alveol se dostává vzduch, kyslík difunduje do krve v kapilárách, naopak oxid uhličitý se dostává do alveol a při výdechu odchází z těla ven.

Pravá plíce je tvořena třemi laloky a levá plíce dvěma laloky houbovité tkáně. Plíce jsou uloženy v dutině hrudní a pokrývá je vazivová blána - poplicnice. Také dutina hrudní je pokryta vazivovou blánou - pohrudnicí. Mezi oběma blánami je malé množství tekutiny, která usnadňuje pohyb tkání při nádechu a výdechu.

Výměna vzduchu v plicích se děje dýchacími pohyby, uskutečňovanými dýchacími svaly. Nejdůležitějším dýchacím svalem je bránice, která odděluje dutinu břišní a hrudní a při nádechu klesá a při výdechu stoupá. Při jejím snížení se zvětší dutina hrudníku a vzduch je do plic nasáván. Kromě bránice je objem hrudníku zvětšován pohyby mezižeberních svalů, které zvedají žebra a zvětšují tak objem hrudníku. Nádech je aktivní pohyb, výdech je pasivní.

Při klidném dýchání se vymění v plicních sklípcích jedním vdechem a výdechem asi 0,5 litru vzduchu. V klidu vdechneme a vydechneme 14 - 18 krát za minutu.

Dýchací systém se prostřednictvím vdechovaného vzduchu dostává do neustálého spojení se vnějším prostředím. Spolu se vzduchem vdechujeme i prach, viry a bakterie.  Vniknou-li viry nebo bakterie do dýchacích cest, vlastní imunitní systém se aktivizuje a je schopen infekci zlikvidovat. Pokud je imunitní systém oslaben, změní se obvykle poměr sil mezi obranným mechanismem a bakteriemi či viry a dojde k infekci dýchacích cest.

Většinu infekcí horních i dolních dýchacích cest způsobují bakterie a viry.                                            

Infekce horních cest dýchacích postihuje nos, hrdlo, dutinu ústní a hrtan. Je to jedno z nejčastějších onemocnění a nejvíce postiženými jsou děti. Nejznámějšími jsou nachlazení, zánět hltanu (faryngitida), zánět mandlí (tonzilitida), zánět dutin (sinusitida) a zánět hrtanu (laryngitida).  Zánět horních cest dýchacích nejčastěji způsobuje virová infekce, někdy také infekce bakteriální. Tyto infekce vznikají často jako součást nachlazení nebo chřipky. Při onemocnění horních cest dýchacích se objevuje většinou rýma, zvýšená teplota, bolesti hlavy, chrapot, bolesti v krku a u dětí i bolesti v uších.

K infekcím dolních cest dýchacích patří bronchitida (zánět průdušek) a zápal plic (pneumonie).  Zánět průdušek neboli bronchitida je nemoc, která postihuje dolní dýchací cesty (průdušky), které přímo vedou do obou plic. Bronchitida se projevuje buď v akutní  nebo chronické formě. Obě onemocnění mají jiné příčiny. Projevují se převážně dráždivým kašlem, u kterého je vykašláván hlen. Je to onemocnění poměrně časté, ve své akutní formě není tak závažné, avšak chronický zánět průdušek může způsobovat značné obtíže a komplikace zdravotní, sociální i společenské.

 

Jedním ze způsobů jak zvýšit celkovou obranyschopnost organismu i dýchacích cest je modulace imunitních mechanismů pomocí přípravku OLIMUNOVAC.

OLIMUNOVAC je originální patentovaný přípravek vyvinutý ve spolupráci s odborníky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Obsahuje neškodné části bakterií, které jsou častými původci respiračních infekcí a které stimulují imunitu a tím posilují přirozenou obranyschopnost organismu.

Přípravek OLIMUNOVAC lze s výhodou použít jako součást opatření k posílení imunity v obdobích zvýšeného výskytu infekcí dýchacích cest.

 

OLIMUNOVAC - pro zdraví dýchacích cest

Originální patentovaný imunomodulační přípravek

Podpora obranyschopnosti organismu, zvláště dýchacích cest

 

• OLIMUNOVAC příznivě ovlivňuje imunitní systém
• OLIMUNOVAC podporuje obranyschopnost organismu, zvláště dýchacích cest
• OLIMUNOVAC se používá u dospělých a dětí od 3 let ke zvyšování nespecifické imunity
• OLIMUNOVAC obsahuje v jednom balení dávku na čtyři měsíce
• OLIMUNOVAC je doplněk stravy volně prodejný v lékárně bez lékařského předpisu
• OLIMUNOVAC není určen jako náhrada pestré stravy
• OLIMUNOVAC žádejte ve své lékárně. Před použitím si pozorně přečtěte příbalový leták